Historie střediska

První začátek skautingu v Rožmitále pod Třemšínem 1911
Ing. František Hofmeister (1875-1950)

Za zakladatele českého junáctví je považován celostátně uznávaný Antonín Benjamín Svojsík,
který roku 1912 založil první českou organizaci. V našem městě se ale historie skautingu
odehrává již od jara 1911, kdy Ing. František Hofmeister založil tzv. Americkou kolonii pro
mládež, v níž hledal především doplněk ke školní výuce a ve které uplatňoval některé
skautské prvky (např. pobyt a orientace v přírodě, vaření pod širým nebem…). Chtěl vést
mládež k zodpovědnosti a samostatnosti. Už tehdy měli skautské stejnokroje, klobouky a
dokonce vlastní klubovnu.
Roku 1915 byl František Hofmeister povolán do války a k obnově skautské myšlenky se poté už
nevrátil.

Druhý začátek skautingu v Rožmitále pod Třemšínem 1938
Vladimír Brettl přezdívkou Ajagu

Vladimír Brettl se roku 1937 účastnil tábora dr. Martinovského z Příbrami a skauting ho
zaujal natolik, že se spolu s dalšími asi patnácti chlapci začal scházet za rybníkem Kuchyňkou
v Rožmitále. V roce 1940 nacisté skauting zakázali a Vladimíra Brettla odsoudili k trestu smrti.
Naštěstí přišel konec války a to mu zachránilo život. Mezi další skautské členy v této době
patřili i Áda Trčka (Akela), Zdeněk Hásek, Láďa Kučera, Vašek Sochor a Honza Bambas.
Roku 1945 se skauti začali scházet znovu. Měli už nejen chlapecký a dívčí oddíl, ale i smečku
vlčat – chlapců do deseti let. Měli také vlastní klubovnu vzadu v Panském domě. Postavili si
tábor tzv. „na Ostrůvkách“ pod zámeckou zahradou.
Na podzim pojmenovali naše skautské středisko jako „Středisko Třemšín“ podle nedalekého
vrcholu Brd. V únoru 1948 se konal první skautský ples, který finančně přispěl na další tábor
„Na Peškovně“ u Ostrovců na řece Skalici. Tenhle tábor už byl poznamenán tlakem Svazu
mládeže.
V říjnu 1948 se všichni old skauti Podbrdska tajně sešli ve zřícenině hradu Valdek u Hořovic,
kde si naposledy stiskli ruce, zazpívali píseň „Zda možno je se rozejíít“ a na několik let se opět
rozešli.

Třetí začátek skautingu v Rožmitále pod Třemšínem 1968

V březnu 1968 se rožmitálští skauti opět sešli a to v mnohem větším počtu. Naše středisko
mělo už pět oddílů.
V únoru 1969 se konal skautský ples, který musel být ale přeložen kvůli pohřbu upáleného
studenta Jana Palacha. Přesto měl velký úspěch.
Tábor se konal na Lomnici pod Ostrovcem a stavělo se už třicet dva stanů. V únoru 1970
pořádali okresní zimní hry u roželovského zámečku. Ústřední rada Junáka ale musela 1. 2.
1970 vzít na vědomí rozhodnutí o ukončení skautské činnosti. Poslední tábor se konal roku
1970 u Rakovic a jeho konec byl poznamenán násilným ukončením skautské činnosti. Řada
dětských a mládežnických organizací byla postupně nahrazena pionýrem a veškerý skautský
majetek jim musel být odevzdán.

Čtvrtý začátek skautingu v Rožmitále pod Třemšínem 1989

Okamžitě po listpadové revoluci 1989 se skauti znovu sešli. V knihařství Vladimíra Šandy (Jacka)
se společně připravovali na opětovné zahájení skautského hnutí v Rožmitále. Nejprve to byli
starší skauti a skautky, z nichž byl vytvořen oddíl starších skautů. Postupně obsadili všechny
potřebné funkce pro středisko, které opět neslo název Třemšín. Hlavním vedoucím se stal
bratr Akela (Adolf Trčka), který pomáhal založit středisko i v roce 1938. Veřejnosti se
představili v kinosále Panského domu 3. února 1990. Uvítací projev pronesl bratr Jack.
Veřejnost shlédla výstavu starých fotografií a odměnila skauty velkým potleskem.
V tomtéž měsíci byla podepsána žádost o pronájem budovy v Jungmannově ulici, která slouží
jako skautská klubovna doposud. Následně začal osmi měsíční boj o hájovnu Dědek
v třemšínských lesích, který nakonec skončil vítězně a hájovna se stala naší.
Od roku 1992 vedla celé početné (jednu dobu až dvousetčlenné) středisko Věra Pejsarová,
Česílko a to až do roku 2010! Během té doby jí pomáhalo spoustu dalších vedoucích,
jako například věrná kuchařka Hanka Poláková, vedoucí kopretin a včelek Vladimíra Štěpánová,
Lyra, kutil Václav Pejsar, Sam, vedoucí skautů Jan Kopecký, Atlas a další.
Za ty léta práce jim patří obrovský dík.
Od roku 2010 vede středisko Vítězslav Doležal Tesák s Magdou Šebkovou Tulou.

Napsala: Eliška Tůmová